Na cestě k dlouhověkosti I. – spermidin

Jediná jistota je ta, že život máme jen jeden. Mnoho z nás by chtělo žít dlouho, ne-li přímo věčně, ale možná bude spíše čím dál naléhavější ta věc, jak žít dlouho a kvalitně? Protože není výhra žít dlouho, když se budete potýkat se zdravotními problémy nebo přímo trpět nějakou vážnou nemocí. Bohužel dnešní svět plný stresu, nekvalitního jídla, znečištěného ovzduší a jiných nástrah spojených s rychlým životním stylem a s minimem pohybu je již na hony vzdálený životu našich prarodičů. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že se na stáří budeme potýkat s méně či více vážným onemocněním. Na druhou stranu moderní věda nám umožňuje stále objevovat nové věci. V tomto článku vám chceme prozradit něco o dvou látkách – spermidinu a NMN. Že jste o nich neslyšeli? Tak pojďte číst! Začneme spermidinem.

Než začneme mluvit přímo o daných látkách, věnujme se ještě stárnutí jako takovému. Průměrné dožití žen v EU je 82,9 let, muži se dožívají průměrně 77,2 roku. ^[8] Můžeme říci, že všeobecně vzato se tato hranice stále posouvá. Nicméně vlivy, které na nás působí (špatné životní prostředí, nekvalitní strava, velká míra stresu), způsobují, že se dožíváme vyššího věku, avšak s vyšším počtem závažných onemocnění, jako jsou obezita, diabetes, srdeční onemocnění, rakoviny či neurodegenerativní onemocnění (např. Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, spinální svalová atrofie).

Stárnutí je však proces, kterému se nevyhneme. V současnosti je definováno 9 známek stárnutí:

• Genomová nestabilita – vyjadřuje poškození DNA a mitochondriální DNA. Naše tělo každou vteřinou produkuje různé materiály (např. proteiny), které jsou potřebné pro jeho fungování. Jak ale tělo ví, co má dělat? To mu právě říká DNA, které je návodem pro fungování těla. Pokud se ale DNA poškodí, může se poškodit pořadí nebo vznikne špatná konstrukce, čímž může dojít ke vzniku rakoviny.

• Opotřebování či krácení telomerů – telomery se nachází na konci chromozomů a chrání genetickou informaci. Také udávají, kolikrát se buňka ještě může rozdělit.

• Epigenetické změny – DNA každé buňky v našem těle je prakticky stejné, a přesto tvoří rozdílné orgány s rozdílnými funkcemi. Jak tedy buňka ví, čím se má stát? Je to právě způsobené epigenetikou, která říká, jak proběhne genová exprese – tedy jaká buňka bude tvořit který orgán. Epigenetika je tedy soubor informací o naší DNA, stárnutím pak dochází k poruše při čtení těchto informací. Možná vám bude znám tzv. biologický věk, který nám odhaduje, jak moc poškozenou epigenetiku máme.

• Ztráta proteostáze – základem našeho těla jsou proteiny, které si naše tělo vytváří a tělo je také rozkládá. Pokud je tělo produkuje stabilně a bez chyb, mluvíme o ideálním rovnovážném stavu. V případě, že je ale síť proteinů (tzv. proteostatická síť) porušena, naše tělo produkuje buď moc proteinů, nebo málo. Může je také produkovat nesprávně složené – pak neplní funkci, kterou mají, nebo dávají buňkám nesprávnou informaci.

• Deregulovaná detekce živin – naše tělo potřebuje ke svému fungování různé druhy živin. Tyto živiny naše tělo musí správně rozpoznat a dopravit na správná místa. Stárnutím dochází ke zhoršenému rozlišování živin, např. glukózy, čímž následně vzniká cukrovka 2. typu.

• Mitochondriální dysfunkce – mitochondrie si můžeme představit jako motory našich buněk. Buňkám vytváří energii ve formě chemikálie ATP (= adenosintrifosfát) a ty ji použijí k různým funkcím (např. vysílání nervových signálů nebo pro výrobu proteinů). Stárnutím dochází k poškození i těchto mitochondrií, které pak buď fungují nesprávně, nebo vůbec. S přibývajícím věkem se také snižuje úroveň NAD+ v buňkách – NAD+ (= nikotinamidadenindinukleotid) je koenzym, který se nachází ve všech živých buňkách a má klíčové funkce pro náš metabolismus.

• Buněčná senescence – znamená buněčné stárnutí (stárnutí = medicínsky senescence). Stárnutím dochází k zastavení buněčného dělení. Tyto buňky, které se stávají zbytečnými, naše tělo v normálním případě zničí, ale stárnutí tento proces narušuje a buňky tak mohou v těle zůstávat, poté se v těle hromadí a vysílají ostatním buňkám špatné signály – tím dochází k narušení celého systému.

• Vyčerpání kmenových buněk – pokud máme v těle místo, kde buňky chybí, nebo jsou poškozené (např. i rána na kůži), vydají se kmenové buňky na toto místo a přetvoří se v chybějící nebo chybné buňky. Stárnutím dochází k úbytku těchto buněk.

• Mezibuněčná komunikace – aby mohl organismus správně fungovat, musí mezi sebou buňky správně komunikovat. Stárnutí způsobuje špatnou komunikaci mezi starými buňkami. Jejich signály jsou nedostatečné nebo chybné, což opět vede k narušení celého systému.

(zpracováno dle článku Jak se dožít 1000 let – 1. část: Co je to stárnutí?)

Spermidin

Spermidin je látka, přesněji řečeno polyaminová sloučenina. Název je odvozený ze spermatu, ze kterého byl původně izolován. Jako první spermin a spermidin objevil vědec Anton Van Leeuwenhoek v roce 1678, ale až v roce 1926 byla určena správná chemická struktura vědcem Otto Rosenheimem. ^[1]

Spermidin najdeme v mnoha potravinách – např. v pšeničných klíčcích, sójových bobech či ořeších, hovězích játrech, sýrech, rybách, houbách, v zelenině a ovoci (nejvíce v hruškách, listové zelenině, květáku, brokolici či mrkvi), ale také v chlorele či spirulině.

Spermidin se přirozeně vyskytuje v našem těle, stárnutím však jeho množství v těle ubývá. ^[2]

Co je ale fascinující na této látce? Zvýšený příjem spermidinu může mít ochranné účinky proti rakovině, metabolickým či srdečním onemocněním a také proti neurodegeneraci. ^[2]

Zajímavý článek je publikován na webu Science – Spermidine in health and disease. Zde je z vědeckého hlediska popsáno, jak spermidin v našem těle působí. Mluví se zde o tom, že spermidin vykazuje pleiotropní účinky. Pleiotropní znamená, že jeden jev, jeden činitel působí na více oblastí či vlastností. V případě spermidinu sem spadají protizánětlivé vlastnosti, antioxidační funkce, zlepšení některých buněčných procesů (mitochondriální metabolické funkce a dýchání), zlepšení proteostázy (proteostáza vyjadřuje stav, kdy naše tělo správně a stabilně produkuje potřebné druhy proteinů^[3]) a také správné fungování chaperonů (speciální proteiny, které umožňují v buňce správně skládat bílkoviny^[4]).

Spermidin se také významně podílí na procesu s názvem autofagie – autofagie je proces v našem těle a zjednodušeně se jedná o to, že naše tělo umí rozložit odpad uvnitř buněk a také se umí zbavit všech špatných nebo nefungujících částí buněk. Autofagie tedy pomáhá s tím, aby bylo udrženo stálé vnitřní prostředí (tzv. homeostáza). ^[5] Autofagie je přirozený buněčný děj, který se skládá z různých procesů, které jsou pro naše tělo velmi důležité. Mezi spouštěče autofagie patří hladovění či půsty, ale už i kalorický deficit (stačí pouze snížit porce jídla) spouští tento proces. Tento proces posiluje i cvičení nebo např. užívání kurkuminu (dle animálních studií).^[5]

Další pozitivní vliv může mít spermidin na naše DNA – protože spermidin působí jako antioxidant, může pomoci ochránit naše DNA před oxidačním stresem. Oxidační stres se podílí na poškození DNA, čímž přispívá k vývoji mnoha onemocnění, např. i ke vzniku rakoviny.^[6] Samotný oxidační stres může být spuštěn obezitou, nevhodnou potravou, kouřením, pitím alkoholu či užíváním drog. ^[7] Zároveň pozitivní vliv vykazuje spermidin i náš imunitní systém, čím opět pomáhá chránit náš organismus.

S tím souvisí i to, že pokud má naše tělo dostatek spermidinu, pomůže nám to ochránit naše kognitivní vlastnosti (tedy paměť) a chránit naši nervovou soustavu před poškozením, zánětem a nedokrevností (tedy ischemií, což by způsobilo poškození nebo odumření).^[9]

Liposomal Spermidine Fusion (od Purovitalis)

Na našem e-shopu nabízíme lipozomální spermidin – Liposomal Spermidine Fusion od značky Purovitalis. Jeho revoluční složení pomáhá bojovat proti nemocem způsobeným stárnutím organismu – kromě spermidinu obsahuje ještě další látky, a to:

• Zinek – podporuje normální syntézu DNA.

• Vitaminy skupiny B – např. vitamin B9 (folát) pomáhá ke zdravému růstu a funkci buněk, vitamin B6 a B12 pomáhají snižovat únavu a vyčerpání, samotný vitamin B6 přispívá také k normální tvorbě červených krvinek a zdravému imunitnímu systému, vitamin B12 zase podporuje nervovou soustavu.

• Vitamin D3 – podporuje imunitní funkce a zdraví kostí a je nezbytný v procesu dělení buněk.

Jedna dávka (jedna kapsle) obsahuje 5 mg spermidinu. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (US FDA = Food and Drug Administration) nestanovilo doporučenou denní dávku, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA = European Food Safety Authority) stanovuje jako doporučenou denní dávku 6 mg. ^[10]

To, že je zde spermidin v lipozomální formě, zajišťuje, že jsou látky chráněné před trávením, takže se vstřebají přesně tam, kde mají. Lipozomální forma také zajišťuje co nejvyšší vstřebatelnost, oproti běžným způsobům tedy vytěží vaše tělo z tohoto produktu více.

Spermidin užívejte s jídlem i bez jídla, nicméně doporučuje se začít s jídlem a potom je časem možné užívat bez jídla. Pokud praktikujete detoxy či půsty, má se za to, že spermidin pomůže zmaximalizovat účinky těchto procesů, nicméně vědecky podložené to zatím nebylo. ^[10]

Spermidin nám může pomoci ještě v jednom případě, který jsme doposud nezmínili – má pozitivní vliv na růst vlasů. Ať už vám vlasy nerostou, rostou málo, či hodně vypadávají z genetického hlediska nebo v důsledku hormonálních změn (např. po porodu nebo v menopauze). Spermidin totiž silně stimuluje vlasové folikuly. ^[10]

V listopadu 2023 Purovitalis zveřejnil na svých oficiálních stránkách článek o tom, že studie ukázaly, že spermidin může příznivě ovlivnit plodnost. Spermidin významně zlepšuje kvalitu vajíček (oocytů), obzvláště u starších žen. Spermidin tedy může výrazně pomoci starším ženám při problémech s otěhotněním. Tím, že se výrazně prodlužuje průměrný věk prvorodiček (v roce 2022 to bylo 30,5 roku ^[11]), narůstá riziko problémů s početím. Už žena starší 30 let je ve věku, který je považován za vyšší, než by měl být. Samozřejmě existuje léčba jako IVF, ale i ta není všemocná. O IVF vyšel velmi diskutovaný dokument na ČT1 s názvem Reprodukce 2.0, ke kterému se na svém Instagramu vyjádřila i Soňa Klingerová, porodní asistentka s holistickým přístupem k ženskému zdraví. Pokud se potýkáte s problémy s početím, doporučujeme Soňu sledovat, sdílí velmi užitečné informace nejen o tomto tématu.

Zajímá vás víc? Přečtěte si i další související články:

Na cestě k dlouhověkosti II. – NMN

Oreganový olej - bylinkový poklad s mimořádnou silou

Znovuobjevené zdraví aneb orgánová výživa

Použité zdroje:

^[1] The Other Legacy of Antonie Van Leeuwenhoek: The Polyamines

^[2] Spermidine in health and disease

^[3] Jaké jsou známky stárnutí, jak je poznat a můžeme je ovlivnit?

^[4] Chaperon

^[5] Autofagie – zázračný proces sebeobnovy nebo jen další mýtus?

^[6] Co je spermidin? Je spermidin zázračnou látkou pro zpomalení stárnutí?

^[7] oxidační stres

^[8] Jak dlouho budeme žít?

^[9] Spermidine

^[10] Spermidine and Its Benefits for Longevity Goals

^[11] Každý pátý pár nemůže počít. Problém představila první žena narozená ze zkumavky

Autor článku