Datum exspirace pod lupou – jak přestat plýtvat potravinami a ušetřit peníze
Každý den končí tuny potravin na skládkách, přestože by bylo stále bezpečné je konzumovat.
V mnoha případech vyhazujeme potraviny jen proto, že nerozumíme údajům na etiketám – co vlastně znamenají pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“? Opravdu je třeba, aby jogurt, který prošel tři dny zpět, skončil celý v koši?
V tomto článku se budeme věnovat nesmyslnému plýtvání potravin a vysvětlíme vám, jak správně rozumět údajům na produktech. Nejen že můžeme snížit počet vyhozených potravin, ale můžeme také ulehčit významně našim financím.
Obsah článku
ALARMUJÍCÍ DATA PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI
Domácnosti v EU mají na svědomí 55 % potravinového odpadu.“ [2] Z toho každý Čech ročně vyhodí průměrně 91 kg potravin (za celou ČR je to potom 1,9 milionu tun ročně). [3]
Dohledali jsme, že dle dat z roku 2023 rodina, která se skládá ze dvou dospělých a dvou dětí, ročně vyhazováním potravin přijde o více než 14 000 Kč. [2] To už je slušná částka z domácího rozpočtu, nemyslíte?
Ač by se mohlo zdát, že mladé generace jsou si dobře vědomy všech ekologických problémů včetně těch, které souvisí s plýtváním jídlem, dle statistických dat se ukazuje, že to není až tak pravda. Zrovna před pár dny vyšel článek Potraviny vyhazují i kvůli lenosti. Jak generace Z plýtvá jídlem, který poukazuje na to, že i z lenosti mladí lidé vyhazují spoustu potravin. Generace Z (ročníky 1997–2012) jsou si tohoto problému vědomi, přesto je jejich reálné chování často odlišné. V koši často končí ovoce, zelenina nebo pečivo. Jako hlavní důvody, proč se potravinami plýtvá, mladí uvedli špatnou organizaci nákupů, špatně plánované vaření a spotřebu.[1]
Na internetu najdete spoustu dalších článků, které se plýtvání věnují, např.:
• Každý Čech ročně vyhodí v průměru přes devadesát kilo potravin
• Mladší lidé víc plýtvají jídlem. Kolik vlastně celkem vyhodíme potravin?
• Plýtvání jídlem: více než miliarda tun potravin se každý rok vyhodí
VÍTE, ŽE JE ROZDÍL MEZI „MINIMÁLNÍ TRVANLIVOST“ A „SPOTŘEBUJTE DO“?
Mnoho lidí stále neví, že mezi těmito dvěma pojmy existuje rozdíl, pokud vůbec zaznamenali, že existují tato dvě označení. Tato nevědomost pak může vést k tomu, že vyhazujeme jídlo zbytečně.
1. Spotřebujte do (anglicky use by)
„Spotřebujte do označuje datum, do kterého může být potravina konzumována bezpečně.“ [4]
Tento údaj nalezneme na potravinách, které velmi rychle podléhají zkáze – např. čerstvé maso, mleté maso, ryby, některé mléčné výrobky aj.
Také je nutné, abychom tyto potraviny skladovali tak, jak je uvedeno na obalech – např. uchovávejte v lednici, uchovávejte při teplotě 2–4 °C apod. Stejně tak si dejte pozor na lhůtu, která je na obalech také uváděna, a to „po otevření spotřebujte do“. [4]
Pokud si takový produkt zakoupíme a doma zjistíme, že ho nespotřebujeme, existuje někdy možnost tyto potraviny zamrazit, a tím jim prodloužit trvanlivost. Vždy se ale ujistěte, že postupuje správně, obzvláště v případě zamrazování masa. Dobře si poznačte, kdy jste potravinu zamrazili a do kdy je třeba ji potom zpracovat. [4]
Výrobky, u kterých projde tento datum, se již v obchodech nesmí prodávat.
2. Minimální trvanlivost (anglicky best before)
„Minimální trvanlivost do označuje datum, do kterého si potravina uchovává svoji deklarovanou kvalitu.“[4]
Tento údaj nám říká, že můžeme uvedenou potravinu bezpečně konzumovat i po uvedeném datu minimální trvanlivosti, pokud:
• není poškozen obal,
• byly dodrženy podmínky skladování potraviny. [4]
Je však možné, že potravina po tomto datu ztratí svou původní texturu nebo chuť [4] (např. zatvrdlá káva, „vyblednuté“ těstoviny, méně voňavý čaj).
S tímto údajem se setkáme na spoustě potravin – jedná se o výrobky chlazené, mražené, trvanlivé sušené, konzervované a jiné (olej, čokoláda). [4]
Zde velmi apelujeme na to, abychom k výrobku přistupovali se selským rozumem – výrobek si pečlivě prohlédneme, přivoníme k němu, případně zkusíme lehce ochutnat. Pokud vidíme obal bez vady, výrobek není např. napaden plísní (obzvlášť pozor na konzervy, kde se může vyskytnout nebezpečný botulotoxin), můžeme danou potravinu zkonzumovat bez obav.
Mnoho lidí bere tento údaj jako nepřekonatelnou překážku, ale není tomu tak. Tyto potraviny se dále smí prodávat – prodejce však musí tyto potraviny transparentně označit a umístit odděleně, přičemž tím na sebe bere odpovědnost, že jsou tyto potraviny dál zdravotně nezávadné. [5] Prodejce nebo provozovatel potravinářského podniku může také tyto potraviny bezplatně předat neziskové organizaci, která se dále postará o přerozdělení potravin potřebným. [5]
TESTY CHUTI A ČICHU – VYUŽIJTE SVOJE SMYSLY K POSOUZENÍ POTRAVIN
Pokud jsou potraviny již po uplynutí minimální trvanlivosti, jsou chuť a čich skvělými pomocníky. Pokud například mléko voní normálně, nemá hrudkovitou konzistenci nebo nechutná kysele, je pravděpodobně bezpečné ke konzumaci i po uplynutí data. Pečivo s viditelnou plísní už raději nejezte, protože spory plísní se mohou šířit i tam, kde nejsou vidět. Uvařené jídlo hodnotíme podle vůně a vzhledu – pokud jídlo páchne kysele nebo má neobvyklou konzistenci, je lepší ho vyhodit.
Klíčem je používat smysly, ale zároveň zůstaňte obezřetní – jakmile máte pochybnosti o bezpečnosti, raději potravinu nekonzumujte.
A jak předejít tomu, aby vám jídlo zplesnivělo? Jídlo, které podléhá rychlé zkáze, je dobré uložit např. do nějaké vzduchotěsné krabičky, aby byl omezen přístup kyslíku, který urychlí zkažení potraviny. Pokud si vaříte na více dní, jídlo co nejdříve po úplném vychladnutí uložte do lednice a zkonzumujte v rozmezí 3–4 dnů. Samozřejmě je důležité, abyste lednici pravidelně čistili – jednou za 4 až 6 týdnů je dobré lednici důkladně vytřít, protože ve vlhkém prostředí se zárodky bakterií a plísní šíří velmi snadno..
JAKÝ VLIV MÁ KONZUMNÍ SPOLEČNOST NA PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI?
Žijeme v konzumní společnosti – obchody jsou na každém kroku, narvané k prasknutí, neustálé akce, které nás mají přesvědčit ke koupi toho či onoho. A pokud se nám nikam nechce, klikneme, objednáme, pokud se tak stane ráno nebo dopoledne, často už odpoledne můžeme mít zboží u sebe. V současnosti již potraviny nevnímáme jako něco cenného, ale jako běžně dostupné zboží. Ještě i moje babička nám jako dětem říkala „vy nevíte, co je hlad.“
Nepodléhejte akcím jako XXL, X+Y zdarma, ty nás totiž často nutí nakupovat mnohem více, než potřebujeme. Je sice lákavé koupit si např. velké balení sýra, ale pokud nejste alespoň 4členná rodina, stihnete ho do pár dní spotřebovat, než se na něm objeví plíseň?
Posedlost dokonalostí nás často nutí plýtvat potravinami, kterým ale nic není – např. v obchodě vidíte krásná, naleštěná jablíčka, která si koupíte, po cestě se vám v tašce ťuknou a druhý den doma v misce už mají hnědý flíček. Spousta lidí bohužel takové jablko rovnou vyhazuje, přitom by stačilo jen část odkrojit.
JAKÝ STAV OHLEDNĚ PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI PANUJE V EVROPĚ?
Evropská komise představila v roce 2023 závazné cíle, které mají snížit plýtvání. Tyto cíle by měly členské státy naplnit do roku 2030. Více k tomuto tématu si můžete přečíst v článku na webu spolku Zachraň jídlo – článek nese název Evropská komise navrhuje závazné cíle pro snížení plýtvání. Jaké jsou reakce?
Ve Francii platí už pár let zákon, který zakazuje supermarketům vyhazovat neprodané potraviny – mají povinnost je buď darovat charitativním organizacím, nebo je využít jiným způsobem (např. darovat je zemědělcům jako krmivo pro zvířata).[6]
Německo se velmi zaměřuje na osvětu svých občanů – skvělá je např. kampaň „Zu gut für die Tonne!“ (v překladu „příliš dobré pro popelnici“) – mrkněte se na jejich stránky zde. Zvládnete porozumět se základní němčinou, případně hravě s pomocí překladače. 😊 Najdete zde mnoho rad a tipů, jak snížit plýtvání v každé domácnosti. V aplikaci, která je ke stažení, najdete i na recepty ze zbytků – perfektní způsob, jak se postarat o jídlo a ušetřit svoje koruny. 😊 Co shledáváme ještě perfektní, je abecední seznam potravin – ke každé potravině zde najdete uvedeno, jak se má správně skladovat (Lagerung), jaká je průměrná trvanlivost (Haltbarkeit), jak poznat, kdy už je potravina zkažená (Wann ist/sind XY verdorben?), a také tipy, jak zužitkovat zbytky (Verwertung von Resten). Jako poslední je zde krátká poznámky k sezónnosti dané potraviny a regionalitě (Saison und Regionalität).
Už jen z těchto dvou příkladů bychom se u nás mohli inspirovat – bohužel často nějaké rady a doporučení neplatí, proto pak přichází na řadu stát, který může využít toho, že musí danou věc nařídit. A ačkoliv u nás v ČR je obcházení zákonů v mnoha případech vedené jako sportovní disciplína, věříme, že by to byla jedna z cest, jak plýtvání snížit.
10 TIPŮ ZÁVĚREM
Každý z nás nese svou odpovědnost, a to i v otázce plýtvání potravin. Jídlo je totiž vzácný zdroj, kterého bychom si měli vážit. Než něco nakoupíte, zapřemýšlejte nad tím, kolik úsilí, vody a energie stojí za každým výrobkem nebo jídlem na vašem talíři.
Závěrem vám přinášíme pár tipů, jak můžete se změnou začít:
- Nákupy si naplánujte a při nakupování se držte seznamu – vyhnete se tak impulzivním nákupům, které stejně v mnoha případech končí právě tak, že dané potraviny nakonec nejsou využity.
- Zvažte velikost balení – XXL akce nebo výhodné vícekusové nákupy mohou být často cenově výhodnější, ale opravdu jsme schopni tato větší množství včas spotřebovat? Zkuste se zamyslet nad tím, který typ potravin je pro vás takto výhodný, a ten v akcích využívejte. U ostatních produktů se těmto akcím vyhýbejte.
- Skladujte potraviny správně – není na škodu si najít chvilku a podívat se, zdali potraviny skladujeme správně, protože často máme špatné způsoby zažité. Kdo z vás např. skladuje banány v lednici? Přitom banány mají být uskladněny na světlém místě při pokojové teplotě. Nebo věděli jste, že banány by neměly být uloženy blízko jablek či rajčat? Protože tyto potraviny urychlují zrání banánů, v jejich přítomnosti nám tedy banány mnohem dříve zhnědnou.
- Naučte se správně chápat rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a spotřebujte do – viz výše. 😊
- Naučte se využívat zbytky z vaření k přípravě nových jídel – loupete dětem ovoce ke svačině? Nevyhazujte slupky, usušte je a použijte je např. k přípravě čaje. Stejný případ jde jmenovat i se zeleninou, kdy odřezky a slupky můžete přidat k ostatním surovinám při přípravě vývaru. Nebo nevyhazujte odřezky masa, které jsou trochu tučnější – zmrazte je a můžete je využít při přípravě sekané nebo karbanátků, kam se skvěle hodí.
- Zamrazte potraviny, které nestihnete hned sníst – to se týká např. čerstvého masa nebo ryb, kdy se stane, že po nákupu zjistíme, že není na přípravu čas, nebo chuť apod. Pokud si to uvědomíte hned, najděte si „návod“, jak správně potraviny zmrazit.
- Nebuďte zbytečně vybíraví – a to myslíme v případě ovoce a zeleniny. Nevyhazujte je jen proto, že je mrkev trochu pokřivená, jablko trochu otlučené nebo banán nahnědlý. Vše se dá perfektně zužitkovat – mrkev nastrouhejte do salátu, jablka okrájejte a upečte si štrúdl, banán rozmačkejte a udělejte z nich perfektní lívance.
- Sdílejte jídlo – ať už s rodinou, přáteli nebo sousedy. Nestyďte se toto téma rozjet ve vašem okolí, alespoň budete tuto problematiku šířit i ve vašem okolí. Pokud víte, že nestihnete danou věc spotřebovat, nebo nakoupíte něco, co vlastně ani nevíte, jak máte využít, nemějte obavu se zmínit vašim blízkým a danou věc jim nabídnout.
- Nepřehánějte to s velikostí porcí – zkuste si doma vysledovat, kdo toho kolik sní. Zní to možná zvláštně, ale pokud se vám častěji stává, že uvaříte oběd a půlku hrnce za pár dní vyhodíte, určitě stojí za to se zamyslet nad tím, jestli by místo kila masa nestačila půlka.
- Hlídejte si doma zásoby potravin – pokud máte doma vytvořenou nějakou zásobu, vždy se při plánování jídla zamyslete, jestli není dobré uvařit něco, na co doma máte suroviny. Aby se nestalo, že po nějaké době nepřijdete do spíže a nezjistíte, že tam je půlka potravin po trvanlivosti. Veďte si přehled základních surovin, které doma máte, a spotřebovávejte je průběžně.
A protože ani my zde na e-shopu nepodporujeme plýtvání potravinami, nabízíme výhodně ty, které lze bezpečně konzumovat, s příjemnou slevou – nezmeškejte tedy jedinečnou šanci ulovit zajímavé produkty za zajímavé ceny, a zavítejte do naší sekce SLEVY.
Dle nařízení EU nelze z blogu odkazovat na webové stránky s propagovaným produktem. Produkty ale pochopitelně najdete na našem webu Pravé Bio.
Použité zdroje
[1] Potraviny vyhazují i kvůli lenosti. Jak generace Z plýtvá jídlem. Online. Dostupné z: Potraviny vyhazují i kvůli lenosti. Jak generace Z plýtvá jídlem. [cit. 2025-01-09].
[2] Fakta o plýtvání. Dostupné z: https://zachranjidlo.cz/fakta-o-plytvani/. [cit. 2025-01-09].
[3] Na plýtvání jídlem a potravinovém odpadu mají největší podíl domácnosti. Online. Dostupné z: https://www.asz.cz/clanek/12770/na-plytvani-jidlem-a-potravinovem-odpadu-maji-nejvetsi-podil-domacnosti/. [cit. 2025-01-09].
[5] Datum spotřeby vs. minimální trvanlivost z pohledu právní úpravy. Online. Dostupné z: https://www.peytonlegal.cz/datum-spotreby-vs-min-trvanlivost/. [cit. 2025-01-09].
Andrea
K přírodní kosmetice ji zavedl celoživotní boj s atopickým ekzémem, kdy léčba kortikoidy a běžná kosmetika, ať už z drogerie, či lékárny, nezabíraly. Proto se rozhodla, že si musí najít vlastní cestu, která bude možná náročnější, ale za to trvalá a udržitelná.
Objevila e-shop www.pravebio.cz, od majitelky Jany Čevelové dostala mnoho rad a tipů na produkty, které by jí mohly pomoci. K jejímu překvapení se ale jednalo v první řadě o doplňky stravy a až potom následovala kosmetika. Postupně si začala načítat vše o nontoxic způsobu života a postupnými kroky principy ekologické domácnosti začala implementovat i do jejího domova. Ve volném čase s přítelem objevuje krásy naší země, z jejich cest si vedou turistický deník.
Ráda tráví čas s partnerem, rodinou a přáteli. Jejím velkým koníčkem je i scrapbooking, miluje tvoření přání a gratulací. Tvořit něco ručně je úplným protipólem k práci na počítači, velmi to uklidňuje.